Když jsem se dozvěděla o možnosti stát se Himálajským patronem a, byť mojí malou silou, pomoci k lepšímu vzdělání děti v Indii, nepřemýšlela jsem aní na chvíli. Jako budoucí pedagog vím, jak je nejen pro dětský rozvoj důležité mít zázemí, vzdělání a ne každý kluk a holka se narodili na místo, kde je všeho dostatek a na co jsme my v České republice zvyklí.
Dostalo se mi také příležitosti odjet do Malého Tibetu mezi tamní děti osobně a věřím, že z této zkušenosti budu čerpat jak v osobním, tak i profesním životě. Protože žijeme sice jen jednou, ale pokud to děláme správně, i to je dost.

Osobně přispět k rozvoji školy.

Protože pomáhat je správné.

Skvělý projekt, který si zaslouží pozornost. Vzdělání je nejlepší způsob pomoci, který může ovlivnit celou místní společnost dlouhodobě. Jsem ráda, že se mohu podílet na dobré věci....

Je to na dobrou věc, to víc komentářů nepotřebuje :-)

 Nový život může začít teprve až když se něco nového naučíme. Proto je vzdělání tak důležité, je to krok k lepší budoucnosti. Každý by měl mít možnost chodit do školy a snažit se udělat ze světa smysluplnější místo k životu. Buddhismus mě hodně inspiroval, změnil moje uvažování. Proto jsem se rozhodla přispět. Tibet je možná daleko a tibetská kultura může být vzdálený pojem, ale jako lidé jsme si blízko.

Zapojila jsem se, protože se mi líbí, že se v projektu spolupracuje s místní komunitou a peníze se investují až do konkrétních věcí, na kterých se dohodnete s nimi, tj. není to o tom "my vám tady něco postavíme, i když to třeba vůbec nepotřebujete, zkrátka reaguje se na potřeby místních obyvatel a ne na potřeby nás "investorů" zviditelnit se nepotřebnou stavbou

Rozhodla jsem se pro podporu rozvoje školy ve vesnici Mulbekh po náhodném přečtení několika článků o jejím budování, lidech, kteří se na projektu podílí a potřebách do budoucna. Přispívat pravidelně znamená stát se součástí budování něčeho nového, smysluplně alespoň trochu podpořit činnost těch, kteří se snaží přinést nové zázemí, vzdělání, možnosti dětem a blízké komunitě na místech, kde je to nejvíce potřeba. Takových míst je jistě mnoho, já bych ráda podporovala právě toto místo. 

 Věřím, že to má smysl a to mi dělá radost. Tu pak můžu předat někomu dalšímu a ten ji snad pošle zase někam dál a třeba se mi někdy vrátí nebo doputuje k vám =).

Pomoc mě nezajímá. Co mě zajímá, je podpora, která znamená zážitek pro obě "zúčastněné" strany. A tohle Brontosauři v Himalájích dělají.

Děti, Tibet ,Dalajláma, Havel , těžko bychom našli silnější motivaci.

Na Himálasjkém patronství se mi líbí myšlenka, že peníze opravdu poputují tam kam mají. Musím se ale přiznat, že ten poslední bod co mě k tomu přiměl, bylo zemětřesení v Himálajích ke konci dubna 2015. Rozhodla jsem se alespoň nějakou částkou přispět pár organizacím a stát se Vaším patronem. Až v takovouto chvíli si uvědomuji jaké máme štěstí a vlastně i moc, pomoci jiným, něco změnit.

My máme - tak dejme! Děti a vzdělání jsou vždy nadějí pro budoucnost, a je správné tento vztah podporovat kdekoliv na světě! Dobrý záměr, dobrá vize, dobrá práce...
Spojení 14. Dalajlámy a Václava Havla, které pro mně zastupuje Jirka Sázel je inspirativní a skrývá komplexní životní postoj!
Člověk člověku...

Školu v Mulbekhu jsem navštívil původně spíše ze zvědavosti a touhy zažít a vidět místní lidi a jejich život. Po 2 týdnech strávených s nimi jsem viděl u celého vedení školy jejich nezištnou a úpřimnou snahu něco udělat, vybudovat, pomoct dětem a celé komunitě v okolí. Proto jsem se rozhodl přispět a rád bych se tam opět po pár letech podíval, jak se jim daří… Jsou to dobře investované peníze!

Ráda podpořím lidi, kteří mají snahu udělat svět dětí štastnější a barevnější.

Proč jsem se stala Himalájskou patronkou? Existuje hned několik důvodů, ale jeden z nich je absolutně zásadní. Asi by mě ani nenapadlo o tom přemýšlet, kdyby se mi osobně nestalo, že jsem byla v situaci, kdy jsem cítila, že moje vlastní příležitosti jsou omezeny z důvodů, které nemohu ovlivnit. O co tedy jde? Jde o přístup ke vzdělání. Místo boje s větrnými mlýny (v hlavě jistého docenta) jsem se rozhodla svoje prostředky investovat do pomoci lidem, kteří mají ke vzdělání cestu mnohem náročnější než já. Velmi na mě také zapůsobila fotografie žačky Nilsy, kterou pořídil fotograf Jan Strnad, jak i dílo, které Nilza vytvořila na hodinách s Matrinou Trchovou (tak moc, že jsem si ho prostě musela vydražit na benefičním koncertu Martiny v Praze). Těší mě milý, srdečný a také neskutečně profesionální přístup Brontosaurů, kteří umožňují stát se patronem každému, kdo o to stojí. V neposlední řadě mě konečně přesvědčilo také přátelské slovo, okouzlující úsměv a jiskra v oku Jiřího Sázela. Jsem hrdá na to, že se mohu připojit k osobnostem, jež tento projekt podporují.

Za Brontosaury do Malého Tibetu jsem se poprvé vypravila s fotoaparátem na krku v roce 2012. Od té doby je Ladakh moje srdeční záležitost, stejně jako škola v Mulbekhu, kde jsem poznala opravdovou upřímnost, pohostinnost místních a obyčejný život bez materiálních hodnot.

Rozhodla jsem se stát Himalájským patronem z více důvodu. Ráda podpořím děti a vzdělání. V minulosti jsem externě pomáhala dětem v Africe a dle aktivit Brontosauru a mého celoživotní zalíbení v Himalájích nebylo o spolupráci pochyb. Je to část země, jejíž životní styl je mi moc blízký a ráda bych dětem pomohla studovat, aby si mohly plnit sny a šířit krásné věci včetně jejich životního stylu do celého světa. Vzdělání je klíčem k tomu, aby objevily svůj potenciál a mohly tak žít v radosti. 

Život a kultura Tibeťanů mě zajímá, mohu se od nich hodně naučit a doufám, že jim díky patronství také můžu být nějak užitečná.

..chtěla jsem tam teď na jaře odjet ...  až tam jsem se chtěla rozhodnout komu přispět.. zdravotní stav nedovolil ...tak jsem se rozhodla teď a tady u ntb ... Monika Jankůj

Asie, Himálaj, Tibet...jedná se o srdečni záležitost..a vzdělání považuji za velmi důležité. Děkuji Brontosaurům, že mohu být Himálajským patronem.

In this capitalist society, I think it's important to make circulate help and show solidarity towards people from other countries who don't have the same possibilities as us. I think that every child in the world has the right to education and equal opportunities. It's a way to show respect aswell and to be opened minded to other cultures.

Podpora dobrého...

Velmi silně cítím povinnost pomáhat potřebným. Tibetský buddhismus mě velmi motivuje a do jeho učení jsem se ve svých 46 letech doslova zamilovala. Ráda bych poznala a naučila se víc a také poznala více z jejich života a kultury. Strašně ráda bych se stala dobrovolným pomocníkem a patronem. Snad i malou finanční částkou přispěji dětem na jejich studium v těžkých podmínkách. Přála bych si, aby byl Tibet opět svobodný !

I když jsem matka samozivitelka,po krátkém mimořádně prekrasnem pobytu v Mulbekhu,si připadam bohatá.A nejsou to peníze o kterých ted mluvím.Děkuji za zprostředkování úžasných dni,za možnost vidět jiné světy a velmi se obohatit o zážitky a momenty,které mi již nikdo nikdy nevezme.Aspoň touto malou kapkou rada přispějí ke zdárnému rozvoji školy

Ráda přispěji na další rozvoj školy v Mulbekhu, která umožňuje tamějším dětem se kvalitně vzdělávat přímo v oblasti kde žijí, rozvíjet vztah k rodné krajině, uchovávat Tibeckou kulturu a trávit čas se svoji rodinou. Zkrátka podpořit projekt, který má smysl a vím, že peníze jdou na správné místo.