Hledala jsem projekt, který bych mohla podpořit, a tento mě oslovil nejvíce....těch důvodů je mnoho...dříve jsem podporovala jiné projekty, ale s narozením dcery jsem chtěla začít "jinde"...chtěla bych, aby i ona v budoucnu pomáhala nějakým způsobem těm, kteří to potřebují.

Jan Amos Komenský: Komukoli prospěti můžeš, prospívej rád, možno-li celému světu. Sloužiti a prospívati je vlastnost povah vznešených.

Osobní návštěva Ladakhu a poté přednáška o tibetské medicíně a seznámení se s projektem.

Návštěva školy v Ladhaku v rámci dovolené s kurzem budhismu v letošním roce.

 Nový život může začít teprve až když se něco nového naučíme. Proto je vzdělání tak důležité, je to krok k lepší budoucnosti. Každý by měl mít možnost chodit do školy a snažit se udělat ze světa smysluplnější místo k životu. Buddhismus mě hodně inspiroval, změnil moje uvažování. Proto jsem se rozhodla přispět. Tibet je možná daleko a tibetská kultura může být vzdálený pojem, ale jako lidé jsme si blízko.

Pomáhat je pro mě samozřejmá součást života, protože si uvědomuji, že není samozřejmé prožívat tak hezký život, jako je ten můj. Ale vybrat si z nepřeberného množství nadací s méně či více důvěryhodným programem, je obtížné. Ze všech stran se na nás valí žádosti o pomoc. U Brontosaurů v Himalájích mě přesvědčila promyšlenost pomoci. Sympatická mi je snaha tamní komunity nestát s nataženou dlaní, ale snažit se vlastními silami rozvíjet a udržovat v Mulbekhu tradice, ale současně zvyšovat kvalitu života především vzděláváním.

As a teacher and social worker I know how important is education for the child. I thing that development adoptions is an appropriate way to provide education to children who live in a much more complicated living conditions.

Zapojila jsem se, protože se mi líbí, že se v projektu spolupracuje s místní komunitou a peníze se investují až do konkrétních věcí, na kterých se dohodnete s nimi, tj. není to o tom "my vám tady něco postavíme, i když to třeba vůbec nepotřebujete, zkrátka reaguje se na potřeby místních obyvatel a ne na potřeby nás "investorů" zviditelnit se nepotřebnou stavbou

Brontosaury v Himalájích podporuji dlouhodobě zejména jinými zdroji než peněžními - k dispozici dávám své zkušenosti a čas a podílím se na jednotlivých aktivitách BvH již delší dobu. Himalájskou patronkou se stávám zejména proto, že projekt HP vnímám jako velmi dobře promyšlený, funkční a férový. Být HP je pro mě prestižní záležitostí!

Dívat se dál než jen ke svým vlastním dveřím, a pomáhat tam kde to dává smysl.

Po přečtení deníků Martiny Trchové z cesty do Ladhaku a setkání s ředitelem Ladhacké školy na křestu jejich knižního vydání, jsem se rozhodla alespoň touto formou podpořit tento projekt a úsilí o zachování unikátní Tibetské kultury. Pokud mi to pracovní a rodinné povinnosti umožní, ráda bych tuto školu a zemi navštívila.

Protože je důležité a lidské podporovat ušlechtilé činy a pěstovat v sobě a v lidech lásku.

Již dlouho jsem chtěla vidět Himálaje. A přibližně stejnou dobu mě láká Tibet. A vždy jsem uvažovala o tom, že bych alespoň drobnou částkou chtěla přispívat na konkrétní dobročinný projekt. Již delší dobu jsem sledovala činnost organizace Brontosauři v Himálajích a představovala si, jaké by to bylo, vyrazit do Malého Tibetu. A letos se všechno spojilo v jedno. Dala jsem si dárek k padesátinám a těším se, že místa svých snů uvidím na vlastní oči, ne jako obyčejná turistka, ale jako součást skupiny lidí, jejichž činnost má smysl. A těší mě, že mohu být Himálajskou patronkou a alespoň drobně se podílet.

Ráda podpořím lidi, kteří mají snahu udělat svět dětí štastnější a barevnější.

Jirku Sázela znám mnoho let, k Brontosauru mám blízký vztah a přijde mi, že je nutné pomoci zachovat tibetskou kulturu.

Ať jsou všechny bytosti šťastny :-)

Odepřít si něco málo z pohodlí západního stylu života může být velice příjemné, pokud člověk měl možnost vidět, jak si v Mulbekhu pomoci váží a jaká zázraky s dary umí...

Miluju hory, buddhistické učení a miluju převelice lidi, kteří ho na Zemi udržují a živí svou každodenní praxí - ať je to kdekoliv a v jakékoliv oblasti - a šíří svým působením lásku a hluboký soucit pro všechny bytosti, aby byly šťastny. Možnost spojit se s takovýmto krásným "projektem" v tak krásném, divokém (i bolavém) a tajuplném místě a navíc tím prospět právě dětem k jejich radostnému životu a k rozšířeni jejich možností (a tím zvysit naději laskavé budoucnosti naší slibné planety) je pro me velikou každodenní radostí a nesmírně za tuto příležitost děkuji všem, kteří ji tak dokonale a vytrvale tvoří.... Těším se na vše, co se díky spojeni tolika dobrých lidi bude na Zemi i v mém životě manifestovat. S myšlenkou dobra pro všechny zapojené děkuji v hloubi srdce:) Ať jsou všechny bytosti šťastny

Vždy mě zajímal osud Tibetu a jeho lidu. Vadí mi že Čína ničí tuto ojedinělou lidskou a duchovní kulturu. A rád bych Tibeťany i jejich kulturu podpořil i když přesně nevím, jakým dílem je zde v údolí zastoupena, A po naší návštěvě také hluboce obdivuji, co ředitel Norbu dokázal vykutat doslova ze skály a kamení. Velice si Vážím toho, co dělá on a jakým způsobem podporují školu lidi kolem něj i  další, např. pan Vivek i vy všichni tady. Rád se tedy přidávám!

Proč přispívat na internát a školu v Himalájích? Můžu použít vzletný slogan 'abych udělala svět lepší,' ale to nezní ani upřímně, ani moc pravdivě. Přispívat na školu a internát v malé vesnici v srdci Himalájí má smysl, protože každý, bez rozdílu náboženství, kořenů a původu si zaslouží šanci na splnění svých snů. Když jsem navštívila Mulbekh jako brontosauří dobrovolník a viděla jsem vysněná povolání místních dětí, nebyla nesplnitelná. Místní děti nechtějí být manageři ani bankéři,chtějí být učiteli nebo lékaři. To by přece nemělo být tak těžké ne? Ale ono je, protože pro mnohé z nich jsou školy vzdálené mnoho kilometrů cesty horským terénem. Ruku na srdce, kolik kilometrů nachodíte denně cestou do práce/školy? Internát a škola v Mulbekhu dětem umožňuňují nabýt jednu z nejcennějších věcí v dnešním světě - vzdělání. Příspěvkem na projekt vidím možnost přiblížit děti splnění jejich snů, protože je přece tak trochu nefér, že já si sny splnit mohla, jen proto, že jsem se nenarodila na odlehlém místě. Právo snít a své sny plnit má přece každý.

Pomoc mě nezajímá. Co mě zajímá, je podpora, která znamená zážitek pro obě "zúčastněné" strany. A tohle Brontosauři v Himalájích dělají.

Školu v Mulbekhu a jejího ředitele sleduji už čtyři roky. Vidím, že vnější pomoc (u mnohých projektů diskutabilní) tam dopadá na úrodnou půdu, a to včetné té finanční (která bývá ještě diskutabilnější).

Miluji děti a příležitost přispět na jejich vzdělání jsem velmi ráda přijala.

Rozhodla jsem se stát Himalájským patronem z více důvodu. Ráda podpořím děti a vzdělání. V minulosti jsem externě pomáhala dětem v Africe a dle aktivit Brontosauru a mého celoživotní zalíbení v Himalájích nebylo o spolupráci pochyb. Je to část země, jejíž životní styl je mi moc blízký a ráda bych dětem pomohla studovat, aby si mohly plnit sny a šířit krásné věci včetně jejich životního stylu do celého světa. Vzdělání je klíčem k tomu, aby objevily svůj potenciál a mohly tak žít v radosti. 

Moje dvě firmy podporují pravidelně školu v Mulbekhu. Celý život jsem se pohyboval v bussiness sféře a chtěl jsem udělat něco dobrého a škola v Mulbekhu se mi zdála jako super volba.

Where is the will, there is a way