Asie, Himálaj, Tibet...jedná se o srdečni záležitost..a vzdělání považuji za velmi důležité. Děkuji Brontosaurům, že mohu být Himálajským patronem.

Ráda podpořím lidi, kteří mají snahu udělat svět dětí štastnější a barevnější.

Po přečtení deníků Martiny Trchové z cesty do Ladhaku a setkání s ředitelem Ladhacké školy na křestu jejich knižního vydání, jsem se rozhodla alespoň touto formou podpořit tento projekt a úsilí o zachování unikátní Tibetské kultury. Pokud mi to pracovní a rodinné povinnosti umožní, ráda bych tuto školu a zemi navštívila.

Činnost Brontosaurů v Himalájích jsem poprvé zaznamenala, když se má kamarádka v roce 2014 zúčastnila programu letního dobrovolnictví. Počátkem loňského roku jsem zjišťovala možnosti dobrovolnictví na léto a narazila opět na Brontosaury a začala zjišťovat, co tato organizace vlastně dělá. Svou činností mě zaujala, jelikož vzdělání považuji za základní prvek rozvoje společnosti a každý by měl mít k němu přístup. S polem působení jsem se sžila a rozhodla se, že bych se chtěla aktivně zapojit.

Jirku Sázela, Brontosaury v Himálajích i školu v Mulbekhu, včetně ředitele Norbooa a učitele Chamby, znám už několik let. V Ladaku jsem měla možnost pobývat v létě 2012 díky svému pracovnímu zapojení do jiného českého projektu La Ngonpo, a dodnes vzpomínám na všechno, co jsem tam zažila. Jsem si jistá, že moje peníze doputují tam, kam je třeba, a především pomůžou místním. Jirka a všichni, které dokázal svou pracovitostí a nadšením do Ladaku (ať už fyzicky nebo v myšlenkách) vtáhnout, udělali a dělají obrovský kus práce, a držím všem palce, aby se jim to dařilo i dál. Jsem ráda, že jejich úsilí můžu nejenom sledovat, ale i podporovat, a to nejen finančně.

Rozhodla jsem se stát Himalájským patronem z více důvodu. Ráda podpořím děti a vzdělání. V minulosti jsem externě pomáhala dětem v Africe a dle aktivit Brontosauru a mého celoživotní zalíbení v Himalájích nebylo o spolupráci pochyb. Je to část země, jejíž životní styl je mi moc blízký a ráda bych dětem pomohla studovat, aby si mohly plnit sny a šířit krásné věci včetně jejich životního stylu do celého světa. Vzdělání je klíčem k tomu, aby objevily svůj potenciál a mohly tak žít v radosti. 

Dva týdny strávené v Ladakhu, při kterých jsem měla možnost poznat Spring Dales Public School, místní komunitu, Mr. Viveka a jeho žáky, mi přinesly do života úplně nové obzory a pohled na svět. Brontosauři tam odvedli velký kus kvalitní práce. Nejde jen o bezhlavé "donorování", ale o systematickou podporu komunity a školy v jejich vlastním rozvoji, a to v souladu s jejich filosofií a životy. Jedině tak je totiž možné, aby škola byla samostatnou a prosperující jednotkou, nezávislou a zároveň kvalitně podporovanou. Je mi ctí moci alespoň trochu přidat ruku k dílu a touto cestou přispět.

Jirko, nevím na co jsem tak dlouho čekal :) jdu do toho. Snad vám pár peněz pomůže.

Jsem hrdá na to, že jsem v Ladakhu byla jako dobrovolník v roce 2012, že jsem poznala tamní lidi a že jim s manželem stále můžeme finančně pomáhat jako Himálajští patroni

Skvělý projekt, který si zaslouží pozornost. Vzdělání je nejlepší způsob pomoci, který může ovlivnit celou místní společnost dlouhodobě. Jsem ráda, že se mohu podílet na dobré věci....

Po setkání s Jirkou Sázelem a panem Vivekem jsme se rozhodli projekt podpořit. Připadá nám v mnoha směrech smysluplný :-)

Líbí se mi styl podpory, která učí lidi, aby se o sebe uměli postarat sami. Přeji vám milý Brontosauři hodně sil do Vaší práce.

Do Indie jsem poprvé služebně zavítal v březnu roku 2012 a když jsem viděl poměry, které zde panují, především pro děti z nemajetných poměrů, tak bylo rozhodnuto, kam budu chtít pomáhat alespoň nějakými drobnými financemi. Zprvu si pamatuji příhodu, kdy jsme cestovali klimatizovaným vozem na Gate of India zde v Mubaji a za oknem našeho vozu na ulici zaklepal chlapec s krásným úsměvem a nabízel nám růže, ohromnou kytici. Kdyby v tu chvíli seděla nějaká žena vedle mě v autě, tak kytici bych okamžitě koupil. Ale jelikož se mnou byl jen kolega, bylo rozhodnuto = chci nějak pomoci. Jednoduchá matematika mě hned ale vrátila na zem. Kdybych každému jedinci v Indii chtěl věnovat po jedné jediné rupii, bych se při miliardě plus lidí nedoplatil…Částka by byla ohromující, asi jako deficit našeho státního rozpočtu :-)

Moje práce je spojena s cestováním, tak tyto nuzné podmínky mám možnost sledovat napříč Indii, ale ono se stačí projet jen ráno do práce a nebo večer domů zpět. V Pune jsem navštívil charitativní výstavu obrazů, fotografií a ručních prací, kde jsem objevil právě Ladak a krásy míst Malého Tibetu. Rovněž při opakovaných návštěvách Darjeelingu mi bylo hned jasné, že Himaláje jsou to pravé místo, kam se chci v budoucnu znovu a znovu vracet. Při poslední cestě do Čech sedím takhle na letišti a plánuji nějakou cestu na sever a v tom na mě z novinek vykoukne článek se Světlanou Nálepkovou a jejím působení společně s dalšími celebritami Brontosaurů v Himalájích. Se zájmem jsem si ho přečetl a tak mě doprovodil na vaše stránky = a bylo jasno, rozhodnuto. Konkrétní projekt, konkrétní místo a jasný cíl podpory, navíc s vynikající patronací V.Havla a Dalajlámy.

Where is the will, there is a way

I když jsem matka samozivitelka,po krátkém mimořádně prekrasnem pobytu v Mulbekhu,si připadam bohatá.A nejsou to peníze o kterých ted mluvím.Děkuji za zprostředkování úžasných dni,za možnost vidět jiné světy a velmi se obohatit o zážitky a momenty,které mi již nikdo nikdy nevezme.Aspoň touto malou kapkou rada přispějí ke zdárnému rozvoji školy

I believe that education can improve the world and I trust Brontosaurus to use my money fully to this effect. They know Mulbekh thoroughly and they have a flourishing collaboration with a local buddhist community for couple of years. I would especially stress that their vision for Mulbekh's school is not a vision of Brontosaurus alone, but it is jointly developed and shared with the school principal and local people.

S ředitelem školy v Mulbekhu jsem se setkal jako dobrovolník v letech 2007 a 2008. V roce 2009 jsem měl možnost ho doprovázet při návštěvě několika českých škol. Mám velkou důvěru v jeho vizi vzdělávání v Mulbekhu a jsem rád, že se můžu podílet na jejím financování. S manželkou jsme na dálku adoptovali jednu žákyni SDPS a přispíváme na stavbu internátu. Po dobrovolnické zkušenosti v Ladakhu jsem začal v české společnosti malinko postrádat tu nezdolnou schopnost radovat se naplno z dneška, ale od dalšího dne zároveň trpělivě očekávat ještě něco mnohem lepšího. Rád bych se to od Ladačanů aspoň trochu naučil a proto se prostřednictvím rozvojového projektu zapojuju do jejich každodenního snažení.

O Brontosaurech v Himálajích jsem slyšela poprvé před šesti lety a z vyprávění tehdejších prázdninových dobrovolnic mi bylo jasné, že i jednou přijde ten správný čas pro mě. Ten nastal. Ještě než vyjedu podporuji školu malou finanční částkou, aby se mohla nadále rozvíjet a výměnou za to mi snad předá zážitky, které doma v Česku nenaleznu.

Procházím si změnamy života a dostal jsem na na jednu z mnoha křižovatek které nás potkají. Poslední dobou jsem si klad a vlastně stále kladu otázku jaký je smysl života či jeho vyšší záměr.Často se mi hlavou honí  myšlenky,vydělám dost peněz abych měl na složenky či vydělám dost abych ušetřil na dovolenou či podbné starosti západního světa?? Jednoho dne jsem si prožil a procítil že mám a vlastně máme stále obavy či strachy o nedostatek financí jak ti co pracují tak ale i ti co mají nadbytek což se zdá paradox ale je to tak. Uvědomil jsem si co tu vše mám,mám co jíst mám kde spát mám internet či auto.Když jsem si uvědomil že jsou na zemi lidé kteří tohle nemají a přesto žijí,bojují s každodením hladem či chudoubou tak se mi chce plakat! A přesto všechno ti lidé mají v sobě takovou sílu že i přesto všechno dokáží být sťastní a troufám si říci že více než my!!! Kéž by si více lidí v dnešním moderním světě uvědomilo pravou hodnotu život.

Návštěva Mulbekhu, plného krásných a srdečných lidí a celkově projekt, který má myšlenku a stojí za to ho podpořit.

Miluju hory, buddhistické učení a miluju převelice lidi, kteří ho na Zemi udržují a živí svou každodenní praxí - ať je to kdekoliv a v jakékoliv oblasti - a šíří svým působením lásku a hluboký soucit pro všechny bytosti, aby byly šťastny. Možnost spojit se s takovýmto krásným "projektem" v tak krásném, divokém (i bolavém) a tajuplném místě a navíc tím prospět právě dětem k jejich radostnému životu a k rozšířeni jejich možností (a tím zvysit naději laskavé budoucnosti naší slibné planety) je pro me velikou každodenní radostí a nesmírně za tuto příležitost děkuji všem, kteří ji tak dokonale a vytrvale tvoří.... Těším se na vše, co se díky spojeni tolika dobrých lidi bude na Zemi i v mém životě manifestovat. S myšlenkou dobra pro všechny zapojené děkuji v hloubi srdce:) Ať jsou všechny bytosti šťastny

Protože, dělat něco pro druhé je mnohem víc, než dělat něco pro sebe.

Libi se mi dobry zamer. Propojeni mezi ceskou a tibetskou kulturou. Podpora vzdelavani. Moznost pobyvat na uzemi chramu v blizkosti mnichu, kteri uci tibetsky buddhismus. Moznost spatrit jeho svatost Dalajlamu 14. Preju vsem lidem v teto organizaci moc radosti ze spolecneho dila a mistnim detem dobre zazemi pro kvalitni vzdelani.

Osobně přispět k rozvoji školy.

Pomáhat je pro mě samozřejmá součást života, protože si uvědomuji, že není samozřejmé prožívat tak hezký život, jako je ten můj. Ale vybrat si z nepřeberného množství nadací s méně či více důvěryhodným programem, je obtížné. Ze všech stran se na nás valí žádosti o pomoc. U Brontosaurů v Himalájích mě přesvědčila promyšlenost pomoci. Sympatická mi je snaha tamní komunity nestát s nataženou dlaní, ale snažit se vlastními silami rozvíjet a udržovat v Mulbekhu tradice, ale současně zvyšovat kvalitu života především vzděláváním.

Rád přispívám na smysluplné projekty a podpora vzdělávání určitě smysluplný projekt je.