Život a kultura Tibeťanů mě zajímá, mohu se od nich hodně naučit a doufám, že jim díky patronství také můžu být nějak užitečná.

Protože pomáhat je správné.

Měla jsem možnost seznámit se s aktivitami Brontosaurů v Himalájích a určitě zasluhují podporu. Podpora vzdělávání v Mulbekhu je smysluplný projekt a já jen doufám, že se s ním někdy seznámím i osobně na místě. :-)

Fascinuje mne nekonečné úsilí pana Ing. Jiřího Sázela s kterým se znám více jak 16 let. Už od puberty mě bavilo pomáhat lidem a tato činnost je velmi naplňující. Při spojení těchto dvou faktů mi nezbývá nic jiného než se stát Vaším patronem. :-)

..chtěla jsem tam teď na jaře odjet ...  až tam jsem se chtěla rozhodnout komu přispět.. zdravotní stav nedovolil ...tak jsem se rozhodla teď a tady u ntb ... Monika Jankůj

Hledala jsem projekt, který bych mohla podpořit, a tento mě oslovil nejvíce....těch důvodů je mnoho...dříve jsem podporovala jiné projekty, ale s narozením dcery jsem chtěla začít "jinde"...chtěla bych, aby i ona v budoucnu pomáhala nějakým způsobem těm, kteří to potřebují.

Velmi silně cítím povinnost pomáhat potřebným. Tibetský buddhismus mě velmi motivuje a do jeho učení jsem se ve svých 46 letech doslova zamilovala. Ráda bych poznala a naučila se víc a také poznala více z jejich života a kultury. Strašně ráda bych se stala dobrovolným pomocníkem a patronem. Snad i malou finanční částkou přispěji dětem na jejich studium v těžkých podmínkách. Přála bych si, aby byl Tibet opět svobodný !

Již dlouho jsem chtěla vidět Himálaje. A přibližně stejnou dobu mě láká Tibet. A vždy jsem uvažovala o tom, že bych alespoň drobnou částkou chtěla přispívat na konkrétní dobročinný projekt. Již delší dobu jsem sledovala činnost organizace Brontosauři v Himálajích a představovala si, jaké by to bylo, vyrazit do Malého Tibetu. A letos se všechno spojilo v jedno. Dala jsem si dárek k padesátinám a těším se, že místa svých snů uvidím na vlastní oči, ne jako obyčejná turistka, ale jako součást skupiny lidí, jejichž činnost má smysl. A těší mě, že mohu být Himálajskou patronkou a alespoň drobně se podílet.

Myslím že jde o zajímavý projekt o zachování unikátní Tibetské kultury. O podporu konktrétního místa, skutečných lidí. Moc se těším až tam toto léto budeme a svým třem dětem ukáži, jak se tam žije. A to vlastně přispěje i k jejich lepšímu pohledu na svět, takže vlastně taková oboustanná pomoc.

Byla jsem v Malém Tibetu dvakrát pomáhat jako dobrovolnice, koupila jsem obraz v dražbě na benefičním koncertu, abych podpořila dobrou věc.

Rozhodla jsem se pro podporu rozvoje školy ve vesnici Mulbekh po náhodném přečtení několika článků o jejím budování, lidech, kteří se na projektu podílí a potřebách do budoucna. Přispívat pravidelně znamená stát se součástí budování něčeho nového, smysluplně alespoň trochu podpořit činnost těch, kteří se snaží přinést nové zázemí, vzdělání, možnosti dětem a blízké komunitě na místech, kde je to nejvíce potřeba. Takových míst je jistě mnoho, já bych ráda podporovala právě toto místo. 

S ředitelem školy v Mulbekhu jsem se setkal jako dobrovolník v letech 2007 a 2008. V roce 2009 jsem měl možnost ho doprovázet při návštěvě několika českých škol. Mám velkou důvěru v jeho vizi vzdělávání v Mulbekhu a jsem rád, že se můžu podílet na jejím financování. S manželkou jsme na dálku adoptovali jednu žákyni SDPS a přispíváme na stavbu internátu. Po dobrovolnické zkušenosti v Ladakhu jsem začal v české společnosti malinko postrádat tu nezdolnou schopnost radovat se naplno z dneška, ale od dalšího dne zároveň trpělivě očekávat ještě něco mnohem lepšího. Rád bych se to od Ladačanů aspoň trochu naučil a proto se prostřednictvím rozvojového projektu zapojuju do jejich každodenního snažení.

Dva týdny strávené v Ladakhu, při kterých jsem měla možnost poznat Spring Dales Public School, místní komunitu, Mr. Viveka a jeho žáky, mi přinesly do života úplně nové obzory a pohled na svět. Brontosauři tam odvedli velký kus kvalitní práce. Nejde jen o bezhlavé "donorování", ale o systematickou podporu komunity a školy v jejich vlastním rozvoji, a to v souladu s jejich filosofií a životy. Jedině tak je totiž možné, aby škola byla samostatnou a prosperující jednotkou, nezávislou a zároveň kvalitně podporovanou. Je mi ctí moci alespoň trochu přidat ruku k dílu a touto cestou přispět.

Skvělý projekt, který si zaslouží pozornost. Vzdělání je nejlepší způsob pomoci, který může ovlivnit celou místní společnost dlouhodobě. Jsem ráda, že se mohu podílet na dobré věci....

Do Indie jsem poprvé služebně zavítal v březnu roku 2012 a když jsem viděl poměry, které zde panují, především pro děti z nemajetných poměrů, tak bylo rozhodnuto, kam budu chtít pomáhat alespoň nějakými drobnými financemi. Zprvu si pamatuji příhodu, kdy jsme cestovali klimatizovaným vozem na Gate of India zde v Mubaji a za oknem našeho vozu na ulici zaklepal chlapec s krásným úsměvem a nabízel nám růže, ohromnou kytici. Kdyby v tu chvíli seděla nějaká žena vedle mě v autě, tak kytici bych okamžitě koupil. Ale jelikož se mnou byl jen kolega, bylo rozhodnuto = chci nějak pomoci. Jednoduchá matematika mě hned ale vrátila na zem. Kdybych každému jedinci v Indii chtěl věnovat po jedné jediné rupii, bych se při miliardě plus lidí nedoplatil…Částka by byla ohromující, asi jako deficit našeho státního rozpočtu :-)

Moje práce je spojena s cestováním, tak tyto nuzné podmínky mám možnost sledovat napříč Indii, ale ono se stačí projet jen ráno do práce a nebo večer domů zpět. V Pune jsem navštívil charitativní výstavu obrazů, fotografií a ručních prací, kde jsem objevil právě Ladak a krásy míst Malého Tibetu. Rovněž při opakovaných návštěvách Darjeelingu mi bylo hned jasné, že Himaláje jsou to pravé místo, kam se chci v budoucnu znovu a znovu vracet. Při poslední cestě do Čech sedím takhle na letišti a plánuji nějakou cestu na sever a v tom na mě z novinek vykoukne článek se Světlanou Nálepkovou a jejím působení společně s dalšími celebritami Brontosaurů v Himalájích. Se zájmem jsem si ho přečetl a tak mě doprovodil na vaše stránky = a bylo jasno, rozhodnuto. Konkrétní projekt, konkrétní místo a jasný cíl podpory, navíc s vynikající patronací V.Havla a Dalajlámy.

Líbí se mi video s Jaromírem Jágrem:)). Každej by měl dostat šanci. Je to cesta za lepším já.. Lidi, kteří se tam vydali, aby mohli pomoc, potřebují nějakou motivaci.

Rad se zapojim do projektu ktery da detem vzdelani a tim i sanci na lepsi zivot.
Dobra prace Brontosauri v Himalajich!
Dekuji

Where is the will, there is a way

Po setkání s Jirkou Sázelem a panem Vivekem jsme se rozhodli projekt podpořit. Připadá nám v mnoha směrech smysluplný :-)

Podpora dobrého...

Protože, dělat něco pro druhé je mnohem víc, než dělat něco pro sebe.

Žijeme ve světě konzumu, materialismu, nekontrolovatelného nadbytku a vykořenění duchovních hodnot. Domnívám se, že je mou morální povinností věnovat alespoň touto cestou příspěvek, který zde znamená pár káviček a který může na druhém konci světa měnit lidstké životy k lepšímu. Investice do vzdělání je snad tou nejlogičtější a nejvhodnější formou pomoci.

Podílet se na něčem, co má smysl a význam.

Byla jsem v Tibetu před více jak deseti lety a tahle země si mě získala - nádherná krajina, lidé a kultura... Byla by veliká škoda, kdyby tohle všechno zmizelo pod rukami Číňanů. Od mojí návštěvy vymýšlím různé způsoby, jak Tibetu pomoci a tenhle projekt je přesně pro mě. Jak řekl i sám Dalajláma na jedné ze svých pražských přednášek, je potřeba podporovat vzdělání Tibeťanů pro zachování jejich kultury. Děkuji za tento úžasný projekt!

Veľmi dlho som sa pohrával s myšlienkou navštíviť danú krajinu. Až prednedávnom keď som sa dostal k vašej organizácii som sa dozvedel oveľa viac a snáď sa mi tak podarí časom aj dostať pomôcť deťom, ľudom a spoznať krajinu, kultúru... Dakujem

Rozhodla jsem se být Himálasjkým patronem, protože jsem ve škole v Mulbekhu byla, znám to místo a vím, kam přesně jde moje podpora. Dobré vzdělání pro děti v Mulbekhu je pro mě důležité

Projekt Brontosauři v Himálajích sleduji již řadu let a nadešel čas se také trochu zapojit. A také mě moc zaujala přednáška pana Sázela na Stavební fakultě v Brně.