Osobně přispět k rozvoji školy.

Za Brontosaury do Malého Tibetu jsem se poprvé vypravila s fotoaparátem na krku v roce 2012. Od té doby je Ladakh moje srdeční záležitost, stejně jako škola v Mulbekhu, kde jsem poznala opravdovou upřímnost, pohostinnost místních a obyčejný život bez materiálních hodnot.

S ředitelem školy v Mulbekhu jsem se setkal jako dobrovolník v letech 2007 a 2008. V roce 2009 jsem měl možnost ho doprovázet při návštěvě několika českých škol. Mám velkou důvěru v jeho vizi vzdělávání v Mulbekhu a jsem rád, že se můžu podílet na jejím financování. S manželkou jsme na dálku adoptovali jednu žákyni SDPS a přispíváme na stavbu internátu. Po dobrovolnické zkušenosti v Ladakhu jsem začal v české společnosti malinko postrádat tu nezdolnou schopnost radovat se naplno z dneška, ale od dalšího dne zároveň trpělivě očekávat ještě něco mnohem lepšího. Rád bych se to od Ladačanů aspoň trochu naučil a proto se prostřednictvím rozvojového projektu zapojuju do jejich každodenního snažení.

Fascinuje mne nekonečné úsilí pana Ing. Jiřího Sázela s kterým se znám více jak 16 let. Už od puberty mě bavilo pomáhat lidem a tato činnost je velmi naplňující. Při spojení těchto dvou faktů mi nezbývá nic jiného než se stát Vaším patronem. :-)

Protože, dělat něco pro druhé je mnohem víc, než dělat něco pro sebe.

Jelikož dobrovolnictvím v Himalájích nic nekončí, ráda bych tento projekt podpořila i nadále. Prostřednictvím této pomoci projekt může růst a dál poskytovat dětem kvalitnější vzdělání a zároveň pojit naše kultury dohromady. Jsem ráda, že toho mohu být součástí.

Jirku Sázela znám mnoho let, k Brontosauru mám blízký vztah a přijde mi, že je nutné pomoci zachovat tibetskou kulturu.

Jako učitelka vím,jak je vzdělávání důležité...a také vím, že je lepší "rybáře naučit chytat ryby, než mu jich několik věnovat". Jsem sympatizantka Indie,buddhismu a velice si vážím 14.dalajlamy...takže podpora školy v indickém Mulbekhu je pro mne "to pravé ořechové".
O patronství se dělím se svou 9 ti letou dcerou Darinou,protože se snažím v ní (i v sobě) pěstovat soucit a laskavost.

Podpora dobrého...

Školu v Mulbekhu a jejího ředitele sleduji už čtyři roky. Vidím, že vnější pomoc (u mnohých projektů diskutabilní) tam dopadá na úrodnou půdu, a to včetné té finanční (která bývá ještě diskutabilnější).

In this capitalist society, I think it's important to make circulate help and show solidarity towards people from other countries who don't have the same possibilities as us. I think that every child in the world has the right to education and equal opportunities. It's a way to show respect aswell and to be opened minded to other cultures.

Po setkání s Jirkou Sázelem a panem Vivekem jsme se rozhodli projekt podpořit. Připadá nám v mnoha směrech smysluplný :-)

..chtěla jsem tam teď na jaře odjet ...  až tam jsem se chtěla rozhodnout komu přispět.. zdravotní stav nedovolil ...tak jsem se rozhodla teď a tady u ntb ... Monika Jankůj

Jsem členem různých dobrovolnických organizací už od 16ti let - postupně jsem pomáhal v rámci projektů po Evropě a na VŠ organizováním zahraničních stáží pro studenty všude po světe. Projekt Brontosaurů v Himalájích mi připadá smysluplný a vidím jej jako další přirozený krok. Budu chtít podpořit školu v Mulbekhu nejen finančně ale také pomocí přímo na místě jakožto dobrovolník.

Již dlouho jsem chtěla vidět Himálaje. A přibližně stejnou dobu mě láká Tibet. A vždy jsem uvažovala o tom, že bych alespoň drobnou částkou chtěla přispívat na konkrétní dobročinný projekt. Již delší dobu jsem sledovala činnost organizace Brontosauři v Himálajích a představovala si, jaké by to bylo, vyrazit do Malého Tibetu. A letos se všechno spojilo v jedno. Dala jsem si dárek k padesátinám a těším se, že místa svých snů uvidím na vlastní oči, ne jako obyčejná turistka, ale jako součást skupiny lidí, jejichž činnost má smysl. A těší mě, že mohu být Himálajskou patronkou a alespoň drobně se podílet.

Když jsem asi před rokem objevila tento projekt, mé učitelské srdce zaplesalo radostí. Je to asi první projekt, který mě úplně nadchnul. Podporu ve vzdělávání považuji za velmi smysluplnou a zároveň to vidím jako jednu z nejvhodnějších forem pomoci. Proto se ráda budu podílet na něčem, co má smysl.

Vyjet do Malého Tibetu jako prázdninový dobrovolník v roce 2014 považuji za jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě, které mi v mnohém otevřelo oči. Vesnici Mulbekh a organizaci Brontosauři v Himálajích jsem za tuto možnost velmi vděčná a proto jsem se rozhodla přispívat alespoň drobnou částkou a stát se také Himálajským patronem. Celý projekt rozvoje školy obdivuji, bedlivě ho sleduji a moc mu fandím! :-))

As a teacher and social worker I know how important is education for the child. I thing that development adoptions is an appropriate way to provide education to children who live in a much more complicated living conditions.

O Brontosaurech v Himálajích jsem slyšela poprvé před šesti lety a z vyprávění tehdejších prázdninových dobrovolnic mi bylo jasné, že i jednou přijde ten správný čas pro mě. Ten nastal. Ještě než vyjedu podporuji školu malou finanční částkou, aby se mohla nadále rozvíjet a výměnou za to mi snad předá zážitky, které doma v Česku nenaleznu.

 Rád podpořím dobrou věc a projekt, který opravdu pomáhá.

Osobní návštěva Ladakhu a poté přednáška o tibetské medicíně a seznámení se s projektem.

 Nový život může začít teprve až když se něco nového naučíme. Proto je vzdělání tak důležité, je to krok k lepší budoucnosti. Každý by měl mít možnost chodit do školy a snažit se udělat ze světa smysluplnější místo k životu. Buddhismus mě hodně inspiroval, změnil moje uvažování. Proto jsem se rozhodla přispět. Tibet je možná daleko a tibetská kultura může být vzdálený pojem, ale jako lidé jsme si blízko.

Dívat se dál než jen ke svým vlastním dveřím, a pomáhat tam kde to dává smysl.

Dcera je patronem a účastníkem Benefičního kurzu Tibetské medicíny 2016 a chceme se tak také podílet na dobrém díle.
Dobšovi z Komárna (Rajnochovice).

Líbí se mi video s Jaromírem Jágrem:)). Každej by měl dostat šanci. Je to cesta za lepším já.. Lidi, kteří se tam vydali, aby mohli pomoc, potřebují nějakou motivaci.

Na Himálasjkém patronství se mi líbí myšlenka, že peníze opravdu poputují tam kam mají. Musím se ale přiznat, že ten poslední bod co mě k tomu přiměl, bylo zemětřesení v Himálajích ke konci dubna 2015. Rozhodla jsem se alespoň nějakou částkou přispět pár organizacím a stát se Vaším patronem. Až v takovouto chvíli si uvědomuji jaké máme štěstí a vlastně i moc, pomoci jiným, něco změnit.

Veľmi dlho som sa pohrával s myšlienkou navštíviť danú krajinu. Až prednedávnom keď som sa dostal k vašej organizácii som sa dozvedel oveľa viac a snáď sa mi tak podarí časom aj dostať pomôcť deťom, ľudom a spoznať krajinu, kultúru... Dakujem

Je to super projekt, kde se věci posouvají kupředu neuvěřitelnou rychlostí a co by se mohlo zdát v indických podmínkách naprosto nemožné, tady se skutečně realizuje. Dělají to hodně dobře, to jsem už dvakrát viděla na vlastní oči.