Sliby se mají plnit.

Všude mají lidé právo na vzdělání. Hory jsou hory, život tam není jednoduchý a zejména ve velehorách..., ale nádherný!!!

Myslím že jde o zajímavý projekt o zachování unikátní Tibetské kultury. O podporu konktrétního místa, skutečných lidí. Moc se těším až tam toto léto budeme a svým třem dětem ukáži, jak se tam žije. A to vlastně přispěje i k jejich lepšímu pohledu na svět, takže vlastně taková oboustanná pomoc.

Jirku Sázela, Brontosaury v Himálajích i školu v Mulbekhu, včetně ředitele Norbooa a učitele Chamby, znám už několik let. V Ladaku jsem měla možnost pobývat v létě 2012 díky svému pracovnímu zapojení do jiného českého projektu La Ngonpo, a dodnes vzpomínám na všechno, co jsem tam zažila. Jsem si jistá, že moje peníze doputují tam, kam je třeba, a především pomůžou místním. Jirka a všichni, které dokázal svou pracovitostí a nadšením do Ladaku (ať už fyzicky nebo v myšlenkách) vtáhnout, udělali a dělají obrovský kus práce, a držím všem palce, aby se jim to dařilo i dál. Jsem ráda, že jejich úsilí můžu nejenom sledovat, ale i podporovat, a to nejen finančně.

Život a kultura Tibeťanů mě zajímá, mohu se od nich hodně naučit a doufám, že jim díky patronství také můžu být nějak užitečná.

In this capitalist society, I think it's important to make circulate help and show solidarity towards people from other countries who don't have the same possibilities as us. I think that every child in the world has the right to education and equal opportunities. It's a way to show respect aswell and to be opened minded to other cultures.

I když jsem matka samozivitelka,po krátkém mimořádně prekrasnem pobytu v Mulbekhu,si připadam bohatá.A nejsou to peníze o kterých ted mluvím.Děkuji za zprostředkování úžasných dni,za možnost vidět jiné světy a velmi se obohatit o zážitky a momenty,které mi již nikdo nikdy nevezme.Aspoň touto malou kapkou rada přispějí ke zdárnému rozvoji školy

Fascinuje mne nekonečné úsilí pana Ing. Jiřího Sázela s kterým se znám více jak 16 let. Už od puberty mě bavilo pomáhat lidem a tato činnost je velmi naplňující. Při spojení těchto dvou faktů mi nezbývá nic jiného než se stát Vaším patronem. :-)

Jsem členem různých dobrovolnických organizací už od 16ti let - postupně jsem pomáhal v rámci projektů po Evropě a na VŠ organizováním zahraničních stáží pro studenty všude po světe. Projekt Brontosaurů v Himalájích mi připadá smysluplný a vidím jej jako další přirozený krok. Budu chtít podpořit školu v Mulbekhu nejen finančně ale také pomocí přímo na místě jakožto dobrovolník.

S ředitelem školy v Mulbekhu jsem se setkal jako dobrovolník v letech 2007 a 2008. V roce 2009 jsem měl možnost ho doprovázet při návštěvě několika českých škol. Mám velkou důvěru v jeho vizi vzdělávání v Mulbekhu a jsem rád, že se můžu podílet na jejím financování. S manželkou jsme na dálku adoptovali jednu žákyni SDPS a přispíváme na stavbu internátu. Po dobrovolnické zkušenosti v Ladakhu jsem začal v české společnosti malinko postrádat tu nezdolnou schopnost radovat se naplno z dneška, ale od dalšího dne zároveň trpělivě očekávat ještě něco mnohem lepšího. Rád bych se to od Ladačanů aspoň trochu naučil a proto se prostřednictvím rozvojového projektu zapojuju do jejich každodenního snažení.

Protože pomáhat je správné.

Již dlouho jsem chtěla vidět Himálaje. A přibližně stejnou dobu mě láká Tibet. A vždy jsem uvažovala o tom, že bych alespoň drobnou částkou chtěla přispívat na konkrétní dobročinný projekt. Již delší dobu jsem sledovala činnost organizace Brontosauři v Himálajích a představovala si, jaké by to bylo, vyrazit do Malého Tibetu. A letos se všechno spojilo v jedno. Dala jsem si dárek k padesátinám a těším se, že místa svých snů uvidím na vlastní oči, ne jako obyčejná turistka, ale jako součást skupiny lidí, jejichž činnost má smysl. A těší mě, že mohu být Himálajskou patronkou a alespoň drobně se podílet.

Dobrá myšlenka od základu, podpora místní komunity, realizace směřující stále dopředu, nezištnost...zbývá smeknout.

Jako učitelka vím,jak je vzdělávání důležité...a také vím, že je lepší "rybáře naučit chytat ryby, než mu jich několik věnovat". Jsem sympatizantka Indie,buddhismu a velice si vážím 14.dalajlamy...takže podpora školy v indickém Mulbekhu je pro mne "to pravé ořechové".
O patronství se dělím se svou 9 ti letou dcerou Darinou,protože se snažím v ní (i v sobě) pěstovat soucit a laskavost.

V životě jsme měli štěstí a získali kvalitní vzdělání. Víme, jak je v životě důležité. Rádi proto skromně přispějeme, aby ke vzdělání měli přístup i děti v Malém Tibetu. Vždyť i ony jsou také "našimi" děti.

Ráda se zapojím do podpory školy v tak krásném a odlehlém koutu světa. Myslím si, že je to pro místní děti velmi dobrá šance na lepší život. V roce 2017 jsem navštívila Tibet, měla jsem možnost seznámit se s běžným životem, kulturou a srdečností těchto lidí. Je obdivuhodné jak v dnešním velmi komerčním světě dokáží tito lidé žít z mála a radovat se z obyčejných každodenních věcí, což mi už skoro neumíme. Podpořit tuto myšlenku mi přijde velmi smysluplné a ráda se stanu patronem, tak dobrého projektu.

V oblasti Ladakh jsem byla jako dobrovolník s Brontosaury v roce 2008. Od té doby s obdivem a nadšením sleduji, jak se projekt rozvíjí. Podporu výstavby internátu v Mulbekhu vnímám jako smysluplnou, a to především z toho důvodu, že česko-indická spolupráce skvěle funguje. Můžu si zkrátka být jistá tím, že veškeré peníze budou využity efektivně a v souladu s potřebami místních.

Byla jsem v Tibetu před více jak deseti lety a tahle země si mě získala - nádherná krajina, lidé a kultura... Byla by veliká škoda, kdyby tohle všechno zmizelo pod rukami Číňanů. Od mojí návštěvy vymýšlím různé způsoby, jak Tibetu pomoci a tenhle projekt je přesně pro mě. Jak řekl i sám Dalajláma na jedné ze svých pražských přednášek, je potřeba podporovat vzdělání Tibeťanů pro zachování jejich kultury. Děkuji za tento úžasný projekt!

Nejsem příznivec dlouhých textů, takže jednoduše: největší přínos vidím v podpoře vzdělání, aby tito lidí nebyli závislí na darech z Evropy, ale byli pak sami schopní se aktivně zasadit o lepší životní podmínky ve vlastní zemi. K tomu jim vzdělání může pomoci.

Do Indie jsem poprvé služebně zavítal v březnu roku 2012 a když jsem viděl poměry, které zde panují, především pro děti z nemajetných poměrů, tak bylo rozhodnuto, kam budu chtít pomáhat alespoň nějakými drobnými financemi. Zprvu si pamatuji příhodu, kdy jsme cestovali klimatizovaným vozem na Gate of India zde v Mubaji a za oknem našeho vozu na ulici zaklepal chlapec s krásným úsměvem a nabízel nám růže, ohromnou kytici. Kdyby v tu chvíli seděla nějaká žena vedle mě v autě, tak kytici bych okamžitě koupil. Ale jelikož se mnou byl jen kolega, bylo rozhodnuto = chci nějak pomoci. Jednoduchá matematika mě hned ale vrátila na zem. Kdybych každému jedinci v Indii chtěl věnovat po jedné jediné rupii, bych se při miliardě plus lidí nedoplatil…Částka by byla ohromující, asi jako deficit našeho státního rozpočtu :-)

Moje práce je spojena s cestováním, tak tyto nuzné podmínky mám možnost sledovat napříč Indii, ale ono se stačí projet jen ráno do práce a nebo večer domů zpět. V Pune jsem navštívil charitativní výstavu obrazů, fotografií a ručních prací, kde jsem objevil právě Ladak a krásy míst Malého Tibetu. Rovněž při opakovaných návštěvách Darjeelingu mi bylo hned jasné, že Himaláje jsou to pravé místo, kam se chci v budoucnu znovu a znovu vracet. Při poslední cestě do Čech sedím takhle na letišti a plánuji nějakou cestu na sever a v tom na mě z novinek vykoukne článek se Světlanou Nálepkovou a jejím působení společně s dalšími celebritami Brontosaurů v Himalájích. Se zájmem jsem si ho přečetl a tak mě doprovodil na vaše stránky = a bylo jasno, rozhodnuto. Konkrétní projekt, konkrétní místo a jasný cíl podpory, navíc s vynikající patronací V.Havla a Dalajlámy.

I want to help children who want and have the motivation to learn and study

Je to super projekt, kde se věci posouvají kupředu neuvěřitelnou rychlostí a co by se mohlo zdát v indických podmínkách naprosto nemožné, tady se skutečně realizuje. Dělají to hodně dobře, to jsem už dvakrát viděla na vlastní oči.

Moci podpořit pár stovkama měsíčně snahu jiných k zapálení dětské touhy po svobodném vzdělání je krásnou možností jak vytvořit hezký pocit nejen sobě. Čím více poznávám jiné země, tím více poznávám, jak je přístup ke vzdělání na vývoj světa zásadní. Díky za tuto možnost!

Jsme rádi, že můžeme přispět na dobrou věc.
Vzdělání dětí je velmi důležité, protože děti jsou naší budoucností.
Věříme, že veškeré peníze poputují přesně tam, kam mají…

Když jsem se dozvěděla o možnosti stát se Himálajským patronem a, byť mojí malou silou, pomoci k lepšímu vzdělání děti v Indii, nepřemýšlela jsem aní na chvíli. Jako budoucí pedagog vím, jak je nejen pro dětský rozvoj důležité mít zázemí, vzdělání a ne každý kluk a holka se narodili na místo, kde je všeho dostatek a na co jsme my v České republice zvyklí.
Dostalo se mi také příležitosti odjet do Malého Tibetu mezi tamní děti osobně a věřím, že z této zkušenosti budu čerpat jak v osobním, tak i profesním životě. Protože žijeme sice jen jednou, ale pokud to děláme správně, i to je dost.