Klasická adopce a problémy s ní spajté

V Klasické adopci platí sponzor ze zahraničí (dále pouze Sponzor) náklady dítěte na studium, které by normálně platili rodiče dítěte (dále Dítě). Ve zprostředkování Klasické adopce figurují dvě organizace, jedna, která vybírá dary v zemi sponzora (dále Darující organizace), a druhá, která zajišťuje jejich rozdělení/využití v zemi Dítěte (dále Přijímající organizace).

I přesto, že dlouhodobé přínosy Klasické adopce jsou zřejmě pozitivní, viz dokument "Does Sponshoship Work?", je zde také jejich významná kritika. Za nejvýznamnější problém Klasické adopce považujeme skutečnost, že pokrývá provozní náklady Přijímající organizace. Přijímající organizace se tím pádem stává závislá na Darující organizaci. Závislost může mít spoustu negativních dopadů. Například pokud by Brontosauři v Himálajích náhle přestali zprostředkovávat dary od Sponzorů, škola v Mulbekhu náhle ztratí svůj významný finanční příjem, což v krajním případě může vést k jejímu zavření.

Další problémy Klasické adopce se můžete dočíst zde:

• Článek na wikipedii "Adopce na dálku", kapitola "Kritika adopce na dálku"
• Článek „Zkrátka, proč byste neměli adoptovat dítě“ (v angličtině)

Klasická adopce je rozvíjena v západních zemích od padesátých let minulého století. S ohledem na kritiku Klasických adopčních programů od něj organizace ze západních zemí upouštějí. Alternativou jim bývá tzv.Community Child Sponsorship přeložený do češtiny Brontosaury v Himálajích jako Rozvojová adopce.